Probíhá test

výr velký

puštík obecný, kalous pustovka

sova pálená

od 1. ledna do 31. ledna

od 1. ledna do 31. prosince

od 1. listopadu do konce února

Držitel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav a povrch těla.

Uživatel honitby provede na místě ulovení zvěře její předběžnou prohlídku. Při této prohlídce se posuzují výživný stav, povrch těla, zejména se zřetelem na výskyt ektoparazitů, zánětlivých změn na kůži a poranění pokousáním, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, podkoží, tělní otvory a jejich okolí, výstelka tělních dutin, svalovina, sliznice dutiny ústní, jazyk a vnitřní orgány, jde-li o zajíce a divoké králíky, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř pernatou, oči a tělní otvory.

Střelec provede na místě soustředění ulovení zvěře její veterinární prohlídku. Při této prohlídce zejména posoudí výživný stav, a dále, jde-li o srstnatou zvěř spárkatou, vnitřní orgány a zvěřinu, jde-li o husy a kachny, oči, tělní otvory a jejich okolí, břišní krajina a vnější pohlavní orgány, jde-li o zvěř srstnatou nespárkatou, oči a tělní otvory.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil porušením právní povinnosti. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok uživatel honitby. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.

Za škodu na zvěři odpovídá majitel honebních pozemků. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov zvěře (pytláctví), úhyn zvěře, zničení hnízdišť, poškození nebo zničení prostředí nutného pro život zvěře a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu nebo narušit genofond geograficky původního druhu zvěře. Na náhradu škody má nárok myslivecký spolek. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí lhůta 20 dnů od zjištění škody.

Za škodu na zvěři odpovídá každý, kdo ji způsobil. Škodou na zvěři se rozumí zejména neoprávněný lov drobné zvěře (pytláctví), a vypuštění živočichů, kteří mohou narušit přírodní rovnováhu a vypouštění zvěře z obor a farmových chovů. Na náhradu škody má nárok majitel honebních pozemků. Pro uplatnění nároku na náhradu této škody platí obecné předpisy.

Rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, těžit stromy a keře nebo je poškozovat, sbírat semena lesních dřevin, jmelí a ochmet, sbírat lesní plody způsobem, který poškozuje les, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, narušovat vodní režim a hrabat stelivo, pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty, znečišťovat les odpady a odpadky. Rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 50 m od okraje lesa.

Rušit klid a ticho, provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt, budovat chodníky, stavět oplocení a jiné objekty, sbírat semena lesních dřevin s výjimkou jmelí, sbírat lesní plody, jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit, odhazovat hořící nebo doutnající předměty s výjimkou nedopalku od cigarety , narušovat vodní režim a hrabat stelivo, pást dobytek, umožňovat výběh hospodářským zvířatům a průhon dobytka lesními porosty, znečišťovat les odpady a odpadky.

Provádět terénní úpravy, narušovat půdní kryt s výjimkou budování umělých nor, budovat chodníky, stavět pozorovací myslivecká zařízení, vyzvedávat semenáčky a sazenice stromů a keřů lesních dřevin, sbírat semena lesních dřevin s výjimkou jmelí, sbírat lesní plody způsobem, vstupovat do porostů, kde se provádí těžba, manipulace nebo doprava dříví, výjimku tvoří společné myslivecké akce, mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních, kouřit, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa, odhazovat hořící nebo doutnající předměty, rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně je zakázáno také do vzdálenosti 250 m od okraje lesa.

Držitel honitby a v případě jejího pronájmu nájemce honitby (dále jen "uživatel honitby") je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

Uživatel honitby je povinen zajišťovat v honitbě chov zvěře v minimálním stavu zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu.

Lovci v honitbě jsou povinni zajišťovat v honitbě chov zvěře v rozmezí mezi minimálním a normovaným stavem zvěře, které jsou určeny v rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti o uznání honitby. Minimálním stavem zvěře je stav, při kterém není druh ohrožen na existenci a jeho populační hustota zabezpečuje biologickou reprodukci druhu. Normovaným stavem je nejvýše přípustný jarní stav, který odpovídá kvalitě životního prostředí zvěře a úživnosti honitby; uvádí v rámci jakostní třídy honitby i požadovaný poměr pohlaví a věkovou skladbu zvěře a koeficient očekávané produkce.

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to po předchozím vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který se může dohledávky zvěře zúčastnit a který má povinnost provedení dohledávky umožnit. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Uživatel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti je oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny v nezbytně nutné míře vstupovat s loveckou zbraní a loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést i bez souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří majiteli nebo nájemci pozemku, kde byla zvěř dohledána. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli honitby, který se o ní první přihlásí.

Držitel honitby je povinen zajistit sledování a dohledání zvěře postřelené nebo jiným způsobem poraněné, která přeběhne nebo přeletí do cizí honitby nebo na nehonební pozemky; při této činnosti není oprávněn použít loveckého psa. Osoby provádějící dohledávku zvěře jsou oprávněny vstupovat bez lovecké zbraně pouze s loveckým psem na pozemky cizí honitby a na neoplocené nehonební pozemky, a to i bez vyrozumění uživatele cizí honitby nebo vlastníka, popřípadě nájemce nehonebních pozemků, který má povinnost provedení dohledávky umožnit, pokud se o ní dozví. Dohledávku na oploceném nehonebním pozemku je možno provést jen po souhlasu jeho vlastníka, popřípadě nájemce. Dohledaná zvěř patří uživateli honitby, z níž přeběhla nebo přeletěla. Zvěř mrtvá, která byla jinak nalezena na nehonebních pozemcích, náleží uživateli nejbližší honitby, který je povinen postupovat podle veterinárních předpisů.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo zemědělství. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území krajů je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti Magistrát hlavního města Prahy. Přenesená působnost, která je tímto zákonem svěřena pověřeným obecním úřadům, může být statutem hlavního města Prahy svěřena městským částem. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce s rozšířenou působností. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je krajský úřad v přenesené působnosti. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo životního prostředí. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo zemědělství. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo životního prostředí.

Ústředním orgánem státní správy myslivosti v České republice, s výjimkou území národních parků, je Ministerstvo vnitra. Na území národních parků je ústředním orgánem státní správy Ministerstvo zemědělství. Na území krajů a na území hlavního města Prahy je orgánem státní správy myslivosti krajský úřad v přenesené působnosti. Na území obcí je orgánem státní správy obecní úřad obce. Na pozemcích určených pro obranu státu vykonává působnost krajů v přenesené působnosti a obcí v přenesené působnosti Ministerstvo obrany. V národních parcích vykonávají správy národních parků působnost, která je svěřena obcím; působnost krajů vykonává Ministerstvo zemědělství.

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č . 245/2002 Sb., o době lovu jednotlivých druhů zvěře a o bližších podmínkách provádění lovu, ve znění pozdějších předpisů

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství č. 33/1951 Sb. , o době lovu zvěře spárkaté a zajíců

VYHLÁŠKA ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 77/1961 Sb., o hájení a o době, způsobu a podmínkách lovu některých druhů zvěře, ve znění pozdějších předpisů

Honitba je tvořena nesouvislými honebními pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se nemusí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 50 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 50 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

Honitba je tvořena souvislými honebními pozemky. Orgán státní správy myslivosti z důvodů bezpečnostních nebo vojenských nebo zájmu vlastníka prohlásí za nehonební pozemky i jiné pozemky než pozemky uvedené v § 2 písm. e), a to buď z vlastního podnětu nebo na návrh vlastníka. Při tvorbě honiteb se nepřihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se mají, pokud je to možné, krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu musí spolu souviset. I pozemky jinak vyhovující pojmu souvislosti však nelze začlenit do jedné honitby, pokud tvoří překážku pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 500 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se netýk

Honitba je tvořena souvislými pozemky. Při tvorbě honiteb se přihlíží k hranicím katastrálních území, územních obvodů obcí nebo krajů. Hranice honiteb se musí krýt s hranicemi přírodními v terénu zřetelnými (například vodoteče, cesty, silnice). Honební pozemky tvořící honitbu nemusí spolu souviset. Do honitby budou začleněny i souvislé pozemky, mezi kterými je překážka v pohybu zvěře nebo jsou pro ni nebezpečím, například dálnice, silnice dálničního typu, přehrady a letiště se zpevněnou plochou. Při tvorbě honiteb se musí přihlížet k jejich tvaru. Nelze vytvořit ani uznat honitbu, která má tvar úzkého pozemkového pruhu v nejširším místě širokém jen 250 m, i když by dosahovala stanovené minimální výměry. Toto ustanovení se týká i okrajových částí honitby (výběžků). Minimální výměra honitby se stanoví pro oboru 150 ha, pro ostatní honitby 500 ha.

od 1. listopadu do konce března

od 1. listopadu do konce února. V oblastech chovu tetřeva hlušce, tetřívka obecného, jeřábka lesního a koroptve polní lze celoročně lovit kunu lesní a kunu skalní

lze celoročně lovit

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– přemnožení určitého druhu zvířat,
– zvýšená agresivita zvířete chovaného v domácím chovu,
– vysoké stáří chovaného zvířete,
– zrušení chovu určitého druhu zvířat,
– rozhodnutí orgánu státní správy myslivosti.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– insolvence chovatele zvířete,
– regulování populace zvěře chovatele,
– přestěhování chovatele do podmínek neumožňujících chov zvířete,
– výskyt alergie člena domácnosti chovatele na chované zvíře.

Důvodem k usmrcení podle zákona na ochranu zvířat proti týrání je:
– využití produktů zvířete chovaného nebo drženého pro produkci potravin, vlny, kůže, kožešin nebo jiných produktů,
– slabost, nevyléčitelná nemoc, těžké poranění, genetická nebo vrozená vada, celkové vyčerpání nebo stáří zvířete, jsou-li pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením,
– bezprostřední ohrožení člověka zvířetem,
– ukončení pokusu na pokusném zvířeti, není-li v projektu pokusů stanoveno jinak,
– regulování populace zvířat v lidské péči a volně žijících zvířat,
– uložené zvláštní opatření v případě nemožnosti identifikovat zvíře podle zvláštních právních předpisů.

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe občanský průkaz, lovecký lístek a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

Kdo loví zvěř, musí mít u sebe lovecký lístek, povolenku k lovu a potvrzení o povinném pojištění; při lovu se zbraní též zbrojní průkaz a průkaz zbraně a při lovu s loveckým dravcem jeho evidenční kartu. Tyto průkazy je povinen ten, kdo loví zvěř, předložit na požádání orgánu policie, orgánu státní správy myslivosti, mysliveckému hospodáři a myslivecké stráži příslušné honitby.

havran polní, krkavec velký

vrána obecná, racek chechtavý

káně lesní, káně rousná

muflon – muflon, muflonka a muflonče od 1. srpna do 31. prosince. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy.

muflon - muflon a muflonka od 1. srpna do 31. prosince a muflonče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy. Od 1. ledna 2020 do 31. ledna 2025 je doba lovu stanovena odchylně, loví se - muflon od 1. července do 31. března a muflonka od 1. července do 31. prosince (§ 2 odst. 1 - v oboře lze lovit celoročně druhy zvěře, pro které byla obora zřízena a byly pro ně v daném roce určeny minimální a normované stavy), zvěř do dvou let věku od 1. ledna do 31. prosince.

muflon - muflon od 1. srpna do 31. prosince, muflonka a muflonče od 1. srpna do 31. března. Celoročně lze v oboře lovit muflona, pokud byla pro něho zřízena obora a byly pro něho v daném roce určeny minimální a normované stavy.

celoročně

od 1. července do konce února

od 1. července do konce března

Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– usmrcovat v honitbě toulavé psy, kteří mimo vliv svého vedoucího ve vzdálenosti větší než 200 m od nejbližší nemovitosti sloužící k bydlení pronásledují zvěř,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat od osob, které jsou v honitbě se střelnou zbraní nebo s jinou loveckou výzbrojí, předložení zbrojního průkazu, průkazu zbraně, loveckého lístku, povolenky k lovu a potvrzení o povinném pojištění, popřípadě jiného průkazu, jímž lze prokázat jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého nebo přechodného pobytu.

Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– dohlížet na dodržování povinností spojených s ochranou myslivosti,
– oznamovat neodkladně zjištěné závady, nedostatky a škody podle jejich povahy uživateli honitby nebo orgánu, který ji ustanovil, popřípadě v neodkladných případech též orgánům policie nebo příslušným orgánům státní správy,
– zabezpečit průkaz myslivecké stráže a služební odznak proti zneužití, ztrátě a odcizení; případné takové skutečnosti je povinna neprodleně oznámit orgánu, který jí průkaz a odznak vydal.

Myslivecká stráž je při své činnosti povinna:
– prokázat se průkazem myslivecké stráže a nosit služební odznak,
– zadržet osobu, kterou přistihne v honitbě při neoprávněném lovu nebo při jiné činnosti tímto zákonem zakázané, nebo osobu, kterou přistihne v honitbě se zakázanou loveckou výzbrojí anebo se střelnou zbraní,
– požadovat pomoc nebo součinnost orgánů policie, popřípadě obecní policie, pokud nemůže splnění svých povinností zajistit vlastními silami a prostředky.

bažantnicí je druh honitby s podmínkami pro intenzivní chov zvěře s obvodem trvale a dokonale ohrazeným nebo jinak uzpůsobeným tak, že chovaná zvěř z obory nemůže volně vybíhat

bažantnicí je část honitby, v níž jsou vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů; vyhláška stanoví způsob posouzení těchto podmínek a postup, jakým bude vymezena část honitby jako bažantnice

bažantnicí jsou zemědělské pozemky, popřípadě lesní, jestliže všechny tyto pozemky jsou souvislé a vytvářejí dohromady výjimečně vhodné podmínky pro intenzivní chov bažantů. Jako bažantnice musí být uznané orgánem státní správy myslivosti

vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov orgán státní správy myslivosti. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem honebního společenstva, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, valná hromada honebního společenstva povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

vyžaduje-li zájem nájemce honitby, nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet některého druhu zvěře byl snížen, členská schůze mysliveckého spolku povolí příslušnou úpravu stavu zvěře. Vyskytne-li se potřeba lovu některého druhu zvěře, kterou lze obhospodařovat lovem, mimo dobu jejího lovu pro účely vědecké, povolí takový lov valná hromada honebního společenstva. Stejně se postupuje při povolení odchytu zvěře, lovu poraněné zvěře a lovu zvěře pro účely výcviku a zkoušek loveckých psů a loveckých dravců.

od 1. října do 25. února

od 16. listopadu do konce února

od 16. října do 15. února